Historie obce Okrouhlice

    Přečtěte si podrobnější historii Okrouhlice v textu Dějiny Okrouhlice (1207-1899).

Erb nad vchodem zámku v Okrouhlici (klikněte pro zvětšení).

     Obec Okrouhlice leží při středním toku Sázavy, 9 km jihozápadně od Havlíčkova Brodu. Vznik obce spadá do 13. století, kdy bylo českomoravské pomezí pokryto hustým lesem, který se v širokých pruzích prostíral po obou březích řeky Sázavy. Prvé písemné zmínky byly zaznamenány v roce 1207, kdy byl ve Vilémově u Golčova Jeníkova založen benediktinský klášter, jehož úkolem byla kolonizace rozsáhlého hvozdu podél Sázavy. V tomto prostoru zakládal osady, z nichž některé pronajímal nebo odprodával. Jednou z nich byla Okrouhlice, kterou prodal opat kláštera vladykovi Bernartovi, který se už psal "z Okrouhlice". Osídlení tohoto prostoru podporoval také majitel lipnického hradu Smil z Lichtenburka, kterému tato krajina náležela a který měl zájem svést obchodní ruch do Smilova Brodu přes Lipnici. Tak vznikla u přechodu přes Sázavu osada Okrouhlice.

     Vybudovaná tvrz se stala centrem moci okrouhlických pánů, jako byl Ruprecht z Okrouhlice, jehož podpis je na listu české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa v Kostnici, nebo Hroznata z Okrouhlice, který byl v roce 1448 ve vojsku dobývající Prahu. Později převzali Okrouhlici Trčkové z Lípy a připojili ji ke světelskému panství. Tam byla v držení až do konfiskace jeho statků, kdy podle nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1636 bylo světelské a okrouhlické zboží postoupeno cizáckému knížeti Donu Adolbrandinu Adolbrandini, velkopřevoru Řádu maltézského kříže Wolfovi Adamovi Papenheimovi. Dědicové posléze prodali Okrouhlici hraběti ze Solmsu, který byl účasten obrany Lipnice před švédy a po své smrti jeho majetek, čítající 24 dvorů okolo Brodu, zdědila jeho manželka a okrouhlickou tvrz dala přestavět v roce 1680 na dvoukřídlový zámek s vysokou věží. Po jeho vyhoření v roce 1862 prošel zámek stavebními úpravami. Nad vchodem se dodnes částečně zachoval Strakovský erb a nápis "Lidumil vlasti", protože od r. 1708 se stal držitelem tohoto okrouhlického panství císařský tajný rada a komorník Petr Straka z Nedabylic. Okrouhlické panství se tehdy rozprostíralo na obou březích Sázavy. Hraničilo s panstvím Habry, Krupá, Německý Brod, Herálec, Štoky, Lipnice a Světlá nad Sázavou. Nový majitel za toto panství zaplatil 120.000 zlatých - byl majetný a v roce 1692 byl povýšen do hraběcího stavu.

     Ve své česky psané závěti z r. 1710 hrabě Petr Straka ustanovil pro případ, že jeho rod vymře po meči, z celého jeho jmění, aby byla věnována potřebná část na zřízení Studentské nadace, z které byla vyplácena stipendia studujícím potomkům české šlechty, které byl majetek po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován.

     Sto let po sepsání závěti byla v Praze postavena Strakova šlechtická akademie na levém břehu Vltavy. Když po roce 1918 došlo u nás ke zrušení šlechtických titulů, přemístila sem vláda některé vládní úřady. Později je vyklidila a budova sloužila opět studentským organizacím. Dnes je sídlem předsednictva vlády ČR. Strakova nadace odprodávala za 1. republiky postupně pole, z bývalých dvorů vznikly po parcelaci zbytkové statky. Místnosti okrouhlického zámku byly pronajímány místním rodinám k bydlení. Po druhé světové válce převzal budovu zámku podnik "Karlovarský porcelán" Strará Role. Ten bohužel v minulém roce ukončil provoz zdejší pobočky a zámek je tak opuštěn.